|
|
Distribution of trace elements in carbonatites using in-situ techniques, with focus on REE
Krátký, Ondřej ; Magna, Tomáš (vedoucí práce) ; Kynický, Jindřich (oponent)
Karbonatity představují unikátní a záhadné horniny nejasného původu se specifickou mineralogií a geochemickými vlastnostmi. Převážně jsou tvořeny kalcitem magmatického původu a dalšími karbonátovými minerály (Le Bas, 1987) a zároveň mají nízký obsah SiO2 (Le Maitre, 2002). Původ těchto zvláštních magmat stále nebyl vyjasněn, přesto však představují důležité "okno" do procesů, jenž se odehrávají v zemském plášti. Karbonatity jsou považovány buď za zbytkové taveniny z frakcionovaného nephelinitu nebo melilitu (Gittins 1989; Gittins and Jago 1998), za nemísivou frakci CO2-saturované silikátové taveniny (Freestone a Hamilton 1980; Amundsen 1987; Kjarsgaard a Hamilton 1988, 1989; Brooker a Hamilton 1990; Kjarsgaard a Peterson 1991; Church a Jones 1995; Lee a Wyllie 1997; Dawson 1998; Halama a kol. 2005; Brooker a Kjarsgaard 2011), nebo za primární taveniny, které byly generovány z CO2-bohatého peridotitu skrze proces částečného tavení (Wallace and Green 1988; Sweeney 1994; Harmer and Gittins 1998; Harmer et al. 1998; Ying et al. 2004). Množství prvků vzácných zemin (REE) je v karbonatitech vždy vysoké, jelikož karbonatitová tavenina dokáže rozpouštět tyto prvky snadněji, než tavenina silikátová (Nelson a kol. 1988). Karbonatitová tavenina také dokáže ve velké míře rozpouštět Sr, Ba, P a hlavně Zr aNb,...
|
|
|
Geochemie stopových prvků a izotopů Re-Os pyroxenitů svrchního pláště, Český masiv
Haluzová, Eva ; Ackerman, Lukáš (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
Plášťové pyroxenity představují velmi důležitou součást plášťových hornin, protože umožňují bližší pohled na celkové složení a heterogenitu svrchního pláště. Studované pyroxenity z lokalit Bečváry (Kutnohorské krystalinikum), Níhov, Nové Dvory, Níhov, Mohelno, Horní Kounice, Karlstetten a Meidling (Gföhlská jednotka Moldanubika) tvoří žíly a/nebo polohy uvnitř spinelových a granátických peridotitů Českého masivu. Obsahy vzácných zemin (REE) a dalších stopových prvků jsou ve studovaných pyroxenitech silně variabilní. Tyto rozdíly jsou pravděpodobně dány několika skutečnostmi: 1) variabilním podílem granátu/klinopyroxenu, 2) různým stupněm vývoje a frakcionace výchozích tavenin, 3) různými koncentracemi stopových prvků ve zdrojovém materiálu. Pyroxenity z lokality Mohelno (LREE ochuzené), pravděpodobně vznikaly přímou derivací z ochuzeného nebo velmi mírně obohaceného, suboceánského svrchního pláště. Naopak pyroxenity z lokalit Karlstetten, Meidling, Horní Kounice a Nové Dvory (LREE obohacené), vznikly krystalizací z plášťových tavenin derivovaných z obohaceného pláště s možným přispěním recyklované oceánské kůry. Studované pyroxenity jsou charakteristické extrémně variabilními poměry izotopického poměru 187 Os/188 Os. Zatímco pyroxenity z lokalit Mohelno a Bečváry mají pouze slabě suprachondritické...
|
host ::
RSS.